Takhle to v organismu nechodí. Vy si to představujete jako hybridní auto, které jede chvíli na elekriku a když to nestačí, tak přepne na klasický spalovací motor.Tuk a svaly představují dva zcela provázané systémy, které spolu neustále komunikují a energeticky spolupracují. Vy na to pohlížíte příliš mechanisticky a ve hře je ve skutečnosti celá řada dalších věcí, které zásadním způsobem ovlivňují, do čeho (nebo z čeho) ta energie půjde (například skladba stravy, tedy to, z čeho těch 1700 kcal poskládáte, podíl rychlých cukrů, fyzická zátěž, typ metabolismu,stupeň přítomnosti metabolické rezistence, funkčnost hormonálních systémů - štítná žláza, inzulín pohlavní steroidní hormóny..., výchozí množství viscerálního a podkožního tuku, atd., atd, atd).Takže na takto postavenou otázku nelze vystřelit jednořádkovou odpověď, pokud se nechceme dopustit nepřijatelného zjednodušení. Platí tedy pořád to samé - chcete-li zhubnout musíte pokrátit energetický přísun hluboko pod 2000 kcal za den, musíte nějakou cestou organismus přivést k hladovění. Klíčovou předností proteinové diety je skutečnost, že u ní pacient netrpí pocitem hladu (i když hladoví) a přednostně si sahá do zdroje energie schované v tukové a nikoliv svalové tkáni. Tak, Vy počtářko. A teď co se tak míň ptát a raději zhubnout? Pozdravuji, dr. Ryc. PS: Ale naprosto nic ve zlém, naopak Vás dotaz je logický a smysluplný.